Mikuláš v družince

Napsal nám Mikuláš aneb Jak jsme hledali až jsme našli

Bylo právě šestého. Od rána se to všude hemžilo čerty, andílky a taky jsme viděli ráno ve škole Mikuláše. Někteří přišli do družiny černě pomalovaní a některým, výše již zmínění, namalovali srdíčko. V družině nebylo po čertech ani památky. Ani při návratu z jídelny se už nic tajemného neudálo. Jen nějaká šipka vedla od malé školy směrem k Výšině. Samozřejmě jsme se po ní vydali... První zastávka byla nedaleko. Z plotu vykukoval dopis s číslem jedna. Psal ho Mikuláš. Prý máme najít poklad !! Další info celý článek.

Foto ZDE.

A tak jsme chodili, hledali šipky a dopisy, plnili úkoly: Dělali jsme dřepy, přemýšleli nad otázkami o našem kostelu, ukazovali jsme směr, kde leží blízká města a obce. Moc se nám líbilo předvádět pantomimicky radost, smutek, hrůzu. Taky umíme beze slov říct mám tě rád.

U parkoviště jsme si tichou poštou poslali vzkaz , bylo to slovo Mikuláš.

Na cestě u pole byl další dopis. Mikuláše zajímalo, která zvířátka můžeme tady vidět a protože se někde před námi schovala, zahráli jsme si na havrany a proletěli se nad poli.

Na dvoře u velké školy byla velká radost. Mikuláš chtěl vědět, které hry hrajeme nejraději, tak jsme mu to předvedli.

U školky stál zapomenutý čertík. Klidně se s námi vyfotil a byl moc prima.

A je tu zase malá škola. V posledním dopise bylo řečeno, že musíme najít naši praktikantku Petru a jen ona ví, kudy k pokladu.

Máme ji! Ve vzkazu stojí, že musíme k Luciferovi a když sečteme první dvě čísla na jeho kabátu, otevře se trezor s pokladem. Podle dalších indicií jsme skončili u auta paní vychovatelky, které má červenou barvu. Péťa jako první spočítal a zavolal číslo osm.

V trezoru- kufru byl poklad.

V družince následovala diskotéka se soutěžemi.

Nejlepším tanečníkem se stal Radeček. V tanci dvojic čertů a andělů ( každý musel pohybem předvádět sebe) byli nejlepší Vojta K. a Ondra L. Máme i nejlepší zpěvačku Sárinku B.

Při sbírání tenisových míčků byl nejšikovnější Vojta F., andělskými papírovými křídly nejrychleji dostal kuličku do cíle Adámek.

Vymysleli jsme nové Molekuly s čepicemi a užili si u toho plno legrace.

Bylo nám moc líto, že si pro nás už chodí rodiče, někteří museli přijít ještě jednou , někteří odcházeli s pláčem :) Ten však netrval dlouho, protože se všichni těšili na další den. Čekala nás návštěva školky!